Když jsem v předmětu „Nauka o materiálu“ začal hlouběji pronikat do tajemství výroby oceli na strojní průmyslovce, začínal jsem chápat jisté souvislosti a uvědomil jsem si, že ocel není železo, ale slitina železa s uhlíkem a případnými legujícími prvky. Kdybych dnes vedl s někým rozhovor na téma „zábradlí na balkon“ a dotyčná osoba by se vyjádřila v tom smyslu, že má na balkoně železné zábradlí, zřejmě bych na to zareagoval a její výrok opravil. Ocel je v současné době strategickou průmyslovou surovinou a součástí výroby oceli je i ocel nerezová. Lze ji identifikovat od ostatních typů oceli poměrně snadno, neboť odolnost vůči korozi je její výjimečnou vlastností.
Ono je to ale s tou odolností proti korozi poněkud složitější. Nerezová ocel nekoroduje díky oxidu chromitého, který vytváří na jejím povrchu takzvanou pasivní vrstvu. Ta brání oxidaci kovu a za běžných atmosférických podmínek v domácnosti i v exteriéru vám kvalitní nerezová ocel korodovat nebude. Tato vrstvička se neustále obnovuje za přítomnosti kyslíku, takže pokud byste nerez trochu poškrábali, vrstvička se velmi rychle obnoví díky přítomnosti chromu v dané slitině. Jestliže však nerez zatížíte některými agresivními chemikáliemi, například chloridy, vrstva oxidu chromu se naruší a koroze tu může propuknout. Můžete se s tím setkat například někde v blízkosti bazénů, kde se používá chlorová chemie.
V případě nerezového zábradlí ale můžete být bez starostí. Nebudete-li jej podrobovat kontaktu s agresivními chemikáliemi, korodovat by nemělo a mělo by vám naopak sloužit mnoho let k vaší spokojenosti. V takovém případě jej postačí pouze čistit od mastnoty, třeba teplou vodou s jarem, jedlou sodou a trochou octa. Nerezové zábradlí není zapotřebí natírat ani penetrovat a jeho údržba je tím pádem velmi snadná. Nepleťte si však nerezovou ocel s chromovanou ocelí, ta je pouze běžnou konstrukční korozivní ocelí, co je opatřena povlakem chromu, který není přítomen v celé ocelové slitině.